Říjen 2006

Tak jsem se rozhodla, že se taky přidám

26. října 2006 v 1:04 | Silencia
Pro ty, co to neznají..... Prvním deseti lidem, kteří mi zadají písmeno, napíšu deset slov na to písmeno (budou to slova které pro mně něco znamenají, mno neumim to popsat však sami uvidíte). Ten co mi zadá písmeno musí mít na svém blogu oznámení o této štafetě a tudíž se do ní musí také zapojit. (tak přesně tohle jsem zkopírovala z tohohle článku na blogu Mony:)

A lidi, neděste mě moc.... Nejsem moc velkej myslitel......

Zuziiik

15. října 2006 v 13:06 | Silencia |  Spřátelené super blogísky!
Tak tenhle zuziiikuv blog naštivte pokud chcete vidět všechno roztomilé... Didla, Witch, Dollzky, Zvířátka a vůbec všechno pěkné...... Tak se koukněte na http://zuziiikuv.blog.cz

Já si na tomto blogu nejvíce vážím rubriky Krrrraviny!!

Ikonka od Goodfriend

9. října 2006 v 16:25 | Silencia |  Moje výhry a ocenění
Tak tuhle ikonku jsem dostala od Goodfriend... moc moc moc děkujuuu

Co vás čeká za úplňku?

8. října 2006 v 14:51 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Měsíc oběhne kolem Země za asi 28 dní, a tak má každý rok svých 13 úplňků (365 děleno 28). Ty mají ale různou povahu (až na 13., který se opakuje), protože Měsíc postupně prochází dvanácti znameními zvěrokruhu. Úplňky přebírají (v tomto případě ty špatné) vlastnosti jednotlivých znamení zvěrokruhu. Jak tomu bude s úplňky, které nás čekají?

Tajemná síla MĚSÍCE

8. října 2006 v 13:25 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Odpradávna se mu přisuzuje magická moc. Říká se, že otvírá brány našeho nevědomí a probouzí v nás naše nejskrytější a nejtemnější stránky. Co se s námi vlastně děje (a to nejen v noci) od úplňku k úplňku?

Zamyšlení

3. října 2006 v 17:45 | Silencia |  Co jsem našla v počítači..
Nejhezčí e-mail

Ten nejhezčí kolující dopis na světě, nad kterým bychom se měli opravdu zamyslet! Na tomto příběhu je opravdu něco pravdivého.

Pro informaci: trvá to jen dvě minutky si ho přečíst. Obětuj ten čas!!!

Můj nejlepší přítel otevřel šuplík od komody své manželky a vyňal v hedvábném papíru zabalený balíček. Nebyl to jen tak obyčejný balíček, bylo v něm krásné dámské spodní prádlo. On ten balíček rozbalil a zadíval se na to hedvábí a ty jemné krajky: "To jsem jí koupil, když jsme byli spolu poprvé v New Yorku. To mohlo být asi tak před 8 nebo 9 roky. Nikdy si to neoblékla. Chtěla si to obléci při zvláštní příležitosti. A teď, myslím, že je ten pravý okamžik". Přiblížil se k posteli a položil to hedvábné prádélko k jiným věcem, které byly připraveny pro pohřební službu. Jeho žena totiž zemřela. Pak se ke mě obrátil a řekl: "Neukládej nikdy nic na zvláštní okamžik. Každý den, který žiješ je zvláštní okamžik." A já stále dodnes myslím na jeho slova ........ta změnila můj život. Dnes čtu více a uklízím méně. Sednu si na balkon, kochám se přírodou a ignoruji plevel, který se rozrůstá mezi mými květinami. Trávím více času s rodinou, s mými přáteli a méně v práci. Pochopil jsem, že život je sbírka zkušeností, kterých si máme vážit. Od teď si už nic neschovávám na později.Denně
používám své křišťálové sklínky. Když se mi chce, tak si obléknu mou novou koženou bundu i když jdu jen přes ulici do sámošky. I můj nejdražší parfém použiji, když se mi zachce. Slova jako např. "jednou" nebo "při příležitosti" už v mém slovníku neexistují. Když to stojí za to, tak chci dělat, slyšet i vědět vše hned. Nejsem si jistý, co by žena mého přítele udělala, kdyby věděla, že už zítra nebude. "Zítra", které každý z nás bere na lehkou váhu. Myslím, že by určitě ještě zavolala své rodinné příslušníky a své blízké přátele. Třeba by i zavolala pár lidí, s kterými by urovnala pár nedorozumění a nebo by se i pár lidem omluvila za věci, které byly nevyjasněné. Odpustila by možná vše, čím jí kdo ublížil. Ta myšlenka, že by třeba ještě šla do čínské restaurace /její zamilovaná kuchyně/ se mi líbí.

To jsou ty nevyřízené maličkosti, které by mě rušily, kdybych věděl, že mé dny jsou počítané. Na nervy by mi také šlo, že vím, že se už nemohu sejít s přáteli, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne navštívit. Na nervy by mi také šlo, že vím, že již nenapíši dopisy, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne napsat. Že jsem svým milým dost často neříkal, že je miluji. Teď nepropasu, neodložím a neuložím nic, co mi dělá radost a co přináší smích do mého života. Stále si říkám, že každý den je zvláštní. Každý den, každá minuta, každá vteřina je zvláštní.

Přísloví a pořekadla

3. října 2006 v 17:42 | Silencia |  Co jsem našla v počítači..
Bída je společníkem dluhů.
Poctivec se s ničím netají.
Zlo nekončí tím, čím začne.
Rybu není nutno učit plavat.
Slovem do rvačky je i mlčení.
Chodit se lze naučit jen chůzí.
Nejvíce zločinů se rodí z lakoty.
Statečnost roste v nebezpečí.
Pro statečnost i necesta je cestou.
Čím více lidé mají, tím více budou chtít.
Slova a činy chodívají odlišnou cestou.
Neuzdraví se ten, kdo se mučí starostmi.
Kdo miluje nebezpečí, ten mu i podlehne.
Pavučina mouchu chytí, ale vosu pustí.
Svár plodí zase svár.
Kdo nezískává - ztrácí.
Nikdo nedá to, co nemá.
Práce kvapná málo platná.
Závist je průvodkyní slávy.
Lakomec má stále nedostatek.
Starci jsou dvakrát chlapci.
Stojatá voda snadno zahnívá.
Prázdná nádoba nejvíce duní.
Kdo se neptá, ten se nedoví.
Nenávist je zastaralá zloba.
Jednou chycen, stokrát vinen.
Dvakrát dává, kdo rychle dává.
Co se odkládá, to zatím nemizí.
Nezbaví se viny, kdo zapírá.
Za nerozum vládců pyká národ.
Čím více kdo má, tím více chce.
Tomu, kdo nic nemá nic nechybí.
Zvykat si v mládí mnoho znamená.
Valící se kámen neobroste mechem.
Koho bozi milují, ten umírá mlád.
Častou hádkou se pravda podvrací.
Co se koná s násilím, nemá trvání.
Kdo pohrdá slávou, má slávu pravou.
Tomu, kdo mnoho chce, mnoho schází.
Se smrtí a se svatbou se nepospíchá.
Jen to ztratíme, čeho se sami vzdáme.
Určitá slova provokují i ve slovníku.
Chybám se učíme snadno i bez učitele.
Nemá nouze ten, kdo ničeho nepostrádá.
Rozumná otázka je polovinou moudrosti.
Kdo snadno dává slovo, snadno neplní je.
Bohat je ten, kdo dost má na tom, co má.
Kdo sám sebe ovládá, jiné snadno zkrotí.
Nejedna kousavá poznámka vyvolala vzteklinu.
Nabírá vodu sítem, kdo se chce učit bez knih.
Nepřátele hledej ne podle slov, ale podle skutků.
Nekončí ten, kdo má odvahu začínat stále znovu.
Stává se společníkem viny, kdo osvobozuje viníka.
Hledáním pravdy lze mnohdy získat dlouhodobou práci.
Tichá voda břehy mele.
Zahálka vede ke hříchu.
Nechval dne před večerem.
Stáří je samo sebou nemocí.
Kdo seje vítr, sklízí bouři.
Nemá smysl nosit dříví do lesa.
Dobře učí, kdo dobře rozeznává.
Velká bouře nikdy netrvá dlouho.
Lakomství nevzniká z rozmařilosti.
Patolízalství je matkou neřesti.
Nepadá z mostu, kdo chodí moudře.
Svoboda je otázkou vnitřního pocitu.
Přivolává vinu, kdo promíjí poklesky.
Sotva povzbuzují, ale příklady táhnou.
Kdo nikdy nečiní zle, nečiní ani dobře.
Nekupuj, co je, ale to, co je ti třeba.
Rána, kterou předvídáme, není tak tvrdá.
Zdvořilost je jako peřinka, mírní nárazy.
I velká břemena jsou lehká, jsou-li milá.
Úsudek lze vyvrátit, ale předsudek nikoli.
Kdo dobře začal, má polovinu díla hotovou.
Nepřistupuj k ničemu, co je nad tvoje síly.
Klasik je autor, co zemřel dřív jak jeho dílo.
Řeč lidskou povahu jak zahaluje, tak i odhaluje.
Co do sudu přijde nejdříve, tím je cítit napořád.
Přátele napomínej potají, ale chval na veřejnosti.
Přehnaná bezpečnost přivádí lidi často do nebezpečí.
Kdo si nezvyká ctnosti v mládí má chyby i ve stáří.
Čas nelze spoutat, ale lze jej přinutit, aby vedl k cíli.
S nervy je to jako s vodovodem, nejdřív prasknou pak tečou.
Spálený se ohně bojí.
Zákon má být stručný.
Nový král, nové zákony.
Není pravidla bez výjimky.
Šetrnost je velkým důchodem.
Mezi slepými šilhavý kraluje.
Čas je slepý a člověk hloupý.
Zkušenost dělá lidi opatrnými.
Škodí dobrým, kdo šetří zlých.
Do zavřených úst moucha nevletí.
Zisk jednoho bývá škodou druhého.
Trosečník se bojí i klidných vod.
Po hromobití přicházívá jasný den.
Sobě odpouští, kdo odpouští druhým.
Velký duch nedbá malicherných věcí.
Příliš napjatý luk se snadno zlomí.
Jsi-li moudrým, dělej se nevědomým.
Starého psa novým kouskům nenaučíš.
Výsledek dokazuje správnost skutku.
Hýřivost je matkou mnohých neštěstí.
Dobrý řečník ví, co a kde a jak říci.
Kdo chce s vlky být, musí s nimi výt.
Jenom schýlený oráč oře přímou brázdu.
Peníze neučinily ještě nikoho bohatým.
Rovný s rovným se velmi snadno shodnou.
Hřebec, který dlouho stál, špatně utíká.
Jeví se vinným ten, kdo se vyhýbá soudu.
Člověk člověku je ustavičným nebezpečím.
Často nevelký pes zastaví divokého kance.
Mírný vítr plamen rozdmýchá, větší uhasí.
Spojenectví s mocným není nikdy spolehlivé.
Od vznešeného k směšnému je jen jediný krok.
Štěstí udělá hloupým toho, kdo chce zničit.
I zlatý prsten se stálým opotřebováním odírá.
Kdo sám sebe doporučuje, není ještě osvědčený.
Nikdo není jiným tak poškozen, jako sebou samým.
Není nikomu dobrý ten, kdo je zlým sám sobě.
Neber v úvahu, kolika lidem se líbíš, ale jakým.
Hladový člověk zřídka pohrdá i nejhorším pokrmem.
Nikdo není tak divoký, aby se nedal něčím zkrotit.
Nestálý dav se snadno rozdělí na vzájemné odpůrce.
Přátelství by mělo být věčné, nepřátelství smrtelné.

Výhra u zmrzlinky

1. října 2006 v 18:26 | Silencia |  Moje výhry a ocenění