Srpen 2007

Reklama na rádio

31. srpna 2007 v 23:41 | Silencia |  Youtube
http://www.youtube.com/watch?v=gF3bG5ckdtI

Řešení

31. srpna 2007 v 18:12 | Silencia |  Luštěnky a hádanky
Zatím jsem přidala řešení jenom k otázkám, na které jste se snažili odpovědět. Další přidám až zkusíte tipovat u dalších.

Článek na zvýšení návštěvnosti blogu - už mě to taky napadlo :-D

22. srpna 2007 v 17:57 | Silencia |  Tipy a rady
Mám ráda když naleznu blog , kde jsou nějaké mp3 download zdarma , nebo mp3 download free. To potom stahuju různé skupiny třeba Chinaski,Red hot chili pepers,Kryštof nebo zpěvačky třeba Madona , Avril Lavigne, Britny Spears,Hilary Duff a tak podobně.Taky mám ráda Harryho Pottra a zajímalo by mě jak se jmenuje sedmý díl Harryho Pottra a co na to Daniel Radcliffe Emma Watson a Rupert Grinit teda Hermiona Granger a Ron Weasly. J. K. Rowling je skvělá spisovatelka.Nemá ráda pivo . Coca Cola. Santa Claus. Brigády. Vánoce . Eragon. Pán prstenů. Eliah Wood. Piráti z karibiku Orlando Bloom. Referáty na fyziku a na chemi. Nokie, samsungy, simensy a motoroly.Změřte si vše IQ a ICQ.MMS.Billa Kaukitze Tokio Hotel , Shrek, mp3 přehrávače.
Rychle si to zkopči a uvidíš jak to zabere.

Život bez lásky

19. srpna 2007 v 2:30 | Silencia |  News
Dneska jsem zjistila, že život bez lásky prostě nejde. Každý musí mít někoho, na koho myslí nebo o kom sní... Když se stane, že o tom člověku přestanete snít, najdete si jiného, nebo sníte o dvou, prostě máte pořád někoho....... Když ale přijdete o všechny, jako já - tak vás život nebaví. A to jako opravdu nebaví. Nemáte pro koho žít, proč se smát, o kom snít, o čem přemýšlet, kvůli komu někam jezdit a tak. Chce se vám jen brečet a zalézt někam hodně hodně hluboko a daleko, kde by vás nikdo neotravoval, nikdo nerušil, nikdo nenašel. Prostě zmizet a být jenom sám. A trápit se sám.... Takový mám právě pocit.
Myslím, že to hned zítra uskutečním. Nebudu o ničem o nikom přemýšlet, jenom si někam zalezu a nevylezu. Je sice báječné mít přátele, kteří vás z takovéhle nálady dostanou, ale není to na dlouho.
Někdo by tomu možná mohl říkat deprese. Ona to možná deprese je. Ale není založená na stresu nebo na něčem takovym, jako normální deprese. Já prostě VÍM proč je mi tak strašně smutno. Přišla jsem o iluze.
Když nemáte nikoho kdo by vás měl rád (nemyslím rodiče), ale opravdu rád, proto jací jste, .... a když nemáte nikoho, koho byste měli rádi vy (opět nemyslím rodiče), tak to je hodně špatné... Nic se vám nechce. Nic prostě nic.
Já už se neskutečně strašně moc těším do školy. Jediné, co mi na škole vadí, je to ranní vstávání v půl šestý, ale jinak už chci do školy. Už jen díky tomu, že tam (snad) přijdu na jiné myšlenky, zaměřím se na něco jiného než na myšlenky o tom, jestli mě má někdo rád nebo ne.
Někdo by řekl, že to moc řeším. Já to ale neřeším. Jen to sděluju. Nevadí mi to. Jen jsem smutná. :-(

Je dobré umět cizí řeči

15. srpna 2007 v 14:41 | Silencia |  Pár vtípků
Policajt: "Kam jste schoval peníze?"
Zloděj: "Neřeknu."
Tlumočník: "Neřekne."
Policajt: "Když neřekneš, zavřeme tě."
Tlumočník: "Když neřekneš, zavřou tě."
Zloděj: "Neřeknu."
Tlumočnik: "Neřekne."
Policajt: "Když neřekneš, zastrelím tě."
Tlumočnik: "Když neřekneš, zastrelí tě."
Zloděj: "Schoval jsem je v kuchyni pod podlahou."
Tlumočník: "Neřekne."

Zdravý vytrvalostní pohyb

5. srpna 2007 v 18:01 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Lékaři i sportovní odborníci si mnou ruce. Kolečkové brusle lze po všech stránkách doporučit opravdu všem věkovým kategoriím. Je to zdravý vytrvalostní pohyb, při němž jsou rovnoměrně zatěžovány levá i pravá část těla. Takové zatěžování je dobré na páteř, dále podporuje správné držení těla a funguje nezřídka i jako prevence bolení zad. Výhody kolečkového bruslení daleko převyšují zápory, říkají odborníci na vytrvalostní sportovní zatížení. Je to velmi prospěšné pro srdeční činnost a funkci krevního oběhu. Jedná se zároveň o dlouhodobý výkon a také pravidelný cyklický pohyb bez nárazů a otřesů. Bruslení je tak na rozdíl třeba od joggingu, tenisu či squashe šetrné ke kloubům a šlachám. Jediná nevýhoda spočívá v poněkud menším zatížení horní části těla a břicha, ale třeba při takové cyklistice je na tom tělo mnohem hůř. Na rozdíl od běhu může také bruslit prakticky každý. Mladí, staří, ale třeba i ti, kdo mají velkou nadváhu. Na bruslích jim to půjde mnohem lépe než při běhu. Starší lidé se často už trochu bojí jezdit na kole, protože mají obavy z případného pádu z velké výšky nebo z frekventovaných silnic. Bruslení je pro ně dobrou alternativou. V sousedním Německu, kde jsou velice populární městské bruslařské maratóny, například závodí pro radost početná skupina mužů mezi padesáti a šedesáti lety. Tito "dědečkové" si díky bruslení udržují vynikající kondici až do vysokého věku. Koneckonců, podívejte se pozorně kolem sebe, kolik seniorů už tomuto sportu propadlo. Vše má svoje ale. Bruslení je sice jedním z nejzdravějších sportů, avšak pouze do okamžiku, než přijde pád. Právě proto všichni, kteří už pár desítek či stovek kilometrů odjezdili, radí zejména starším bruslařům, začátečníkům, ale i malým dětem nevyjíždět bez helmy a kompletní sady chráničů, což představují rukavice se zpevněním zápěstí a návleky na lokty i kolena. I špičkoví závodníci v maratónech nebo na dráze mají vždy helmu a prakticky vždy rukavice. A i taková Martina Sáblíková, která si zpestřila letní přípravu na zimní soutěže závoděním na kolečkových bruslích, nosí kompletní sadu chráničů. Při pádu bychom se měli snažit vyhnout se za každou cenu tvrdému, přímému nebo nečekanému nárazu. V momentě, kdy vidíme, že je pád opravdu nevyhnutelný, je lepší, když ho sami vyvoláme a kontrolujeme a po zemi pokud možno sklouzneme nohama. Bruslaři, ale i lékaři, kteří bruslení podporují, velmi apelují na to, aby se konečně začaly uvolňovat větší finanční prostředky na stavbu vhodných stezek. Zatím je totiž u nás dobrých terénů pro bruslení opravdu málo.

Krátký spánek jako cesta k obezitě

5. srpna 2007 v 18:00 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Převážnou část života trávíme v místnostech se stálou teplotou, ženy porodí často jen jedno dítě, a to zpravidla v pozdějším věku, do lidského těla pronikají pesticidy. Tak shrnují přední odborníci některé příčiny vzniku epidemie obezity. Na přelomu tisíciletí stoupl počet obézních lidí ve světě na zhruba tři sta milionů. Nárůst je skutečně tak výrazný, že Světová zdravotnická organizace hovoří dokonce o epidemii. Rychlost jejího šíření se za poslední dvě desetiletí ztrojnásobila. Česká republika se propracovala v počtu obézních lidí na přední místo v Evropě. Méně se pohybujeme a mnohem více času trávíme u počítače nebo před televizí. Konzumujeme ve velkém vysoce kalorická jídla. Proto postupně přibíráme na váze. Přední odborníci zveřejnili další, poněkud překvapivé příčiny vzrůstu počtu lidí s nadváhou. Z mnoha epidemiologických studií třeba vyplývá, že existuje souvislost mezi obezitou a množstvím spánku. Lidé, kteří spí méně než sedm hodin, mají v průměru vyšší index hmotnosti než osoby, které spí déle. K podobným závěrům dospěla i studie, která sledovala přes sto tisíc amerických zdravotních sester. Pokud ženy spaly méně než pět hodin, nabíraly více, než kdyby v noci odpočívaly šest hodin. Při sedmihodinovém spánku na tomboly účastnice studie ještě o něco lépe. Za přibývání na váze může podle odborníků změna metabolismu. Nedostatek spánku snižuje hladinu hormonu sytosti - leptinu a vede ke zvýšení hladiny jiné látky, která signalizuje hlad. Oba výkyvy společně podporují chuť k jídlu. Člověk se stejně jako další teplokrevní živočichové snaží za všech okolností udržovat stálou teplotu těla. Mění metabolismus, zahřívá se pohybem, zchlazuje pocením a to vše vyžaduje značný výdej energie. Obyvatelé vyspělých zemí však začínají trávit většinu života v tzv. "termoneutrální zóně". V zimě si pořádně přitopí, v létě naopak zapnou klimatizace. Jejich tělo se nemusí tolik namáhat. Experiment pak potvrdil, že dobrovolnice, které pobývaly v místnosti o pět stupňů teplejší, spálily denně o tři sta megajoulů méně, což se může proměnit v téměř třicet gramů tělesného tuku. Další příčnou nárůstu obezity může být fakt, že stále více matek má potomky až v pozdějším věku. Vliv tohoto faktoru se zatím zkoumá u zvířat. Zatím se zjistilo, že mládě, které se narodí starším ovcím, si vytvoří během prvního roku života větší množství tukové tkáně. Dále víme, že prvorozená jehňata mají větší sklony k obezitě než jejich mladší sourozenci. Zda to platí také u lidí, na to si ještě budeme muset počkat.

Moudro

4. srpna 2007 v 14:20 | Silencia |  Citáty
Je lepší být krásná než moudrá, protože průměrný chlap lépe vidí než myslí.

Podnikatelské očekávání

4. srpna 2007 v 14:02 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Evropská unie zpracovala na základě podkladů z jednotlivých zemí analýzu, jež vyhodnocuje perspektivu podnikatelské sféry v těchto zemích. Výsledky české ekonomiky za uplynulá léta, to znamená nebývalý příliv zahraničních investic, spíše nižší inflace, ale také rozvoj soukromé spotřeby naších občanů, znamenaly určitý obrat v charakteru ekonomického rozvoje směrem k růstu, i když ovšem v současné době se nepříznivě vyvíjí veřejný dluh a saldo zahraničního obchodu. Výsledky konjukturního průzkumu, který byl proveden na sklonku předminulého roku, naznačují, že obrat směrem k oživení ekonomiky je podepřen i míněním těch, kteří se sami na tvorbě celospolečenského bohatství bezpostředně v podnikatelské sféře podílejí. Ukázalo se, že převládá optimismus. Důkazem jsou kladné odpovědi u všech sledovaných ukazatelů, týkajících se výrobní a obchodní činnosti. Snad pouze u vývoje zaměstnanosti byl optimismus mírnější, což souvisí s vývojem nezaměstnanosti zejména v posledních několika letech. Zajímavé jsou odpovědi na to, z čeho obecně pramení optimismus manažerů našich firem a jak rozdílné je jejich vidění ekonomické situace, když porovnáme postoje managementu výrobních podniků s postoji jejich kolegů z nevýrobní sféry. Rozhodující je optimistické vnímání obratu a tržeb firem, prodejů v tuzemsku a částečně i v cizině. Manažeři však současně říkají, že nejen v oblasti zaměstnanosti, ale ani v oblasti investic už tolik optimismu nemají. Ještě zajímavější je analýza výsledků, když se oddělí odpovědi manažerů výrobních podniků od výpovědí manažerů firem z oblasti služeb. Výpovědi kapitánů výrobních podniků určitě jsou příznivější, co se týká očekávání tržeb a také vývozních perspektiv. Výsledky průzkumu však mohou být do jisté míry ovlivněny vývojem kurzu koruny a jejím posilováním. Skutečnost, že mnohem méně optimistická jsou očekávání především v oblasti domácích investic a zaměstnanosti, může být z širšího hlediska jen výrazem určité snahy manažerů výrobních firem o to, aby dosáhli vyšší přidané hodnoty při nižší zaměstnanosti. Jde jim také o menší objem reinvestic, tedy o navýšení efektivnosti. U manažerů podniků poskytujících služby jsou konjunkturní očekávání v porovnání s výrobními podniky spíše opačná. Očekávání příznivého vývoje celkových tržeb se opírá hlavně o předpoklad úspěšného tuzemského prodeje. Perspektiva vývozu je z jejich pohledu nízká, zato více optimismu vkládají do vývoje zaměstnanosti a investic. To může být pozitivním signálem v regionech s nižší zaměstnaností a slibuje to pracovní místa.

Vkladní knížky

4. srpna 2007 v 13:59 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Vkladní knížky představují nákladnou a dnes už zastaralou formu bankovního depozita. V nedávné době bylo rozhodnuto, že vkladatel je povinen převést anonymní vkladní knížky na jméno, nebo peníze uložit jinam. Jestliže to neprovede, nepřijde sice o svůj vklad a bude si ho moci vyzvednout ještě deset let, ale vklad už nebude úročen. Na termínových, spořících a podobných depozitních účtech bychom měli nechávat jen dvou až tříměsíční příjmy. Slouží jako pohotovostní rezerva do půl roku. Nejde přitom totiž o investici, dokonce ani o spoření, protože peníze na bankovních depozitech přinášení ztrátu. Vkladní knížka neumí víc, než připisovat úroky. Přitom u vkladních knížek bez výpovědní lhůty jsou úroky nižší nebo stejné jako u běžných účtů. Spořící účty představují mnohem pohodlnější způsob, jak uložit krátkodobě volné finanční částky. Ne všechny účty prezentované pod tímto názvem nabízejí stejné možnosti. Většina bank zakládá spořící účty k běžným účtům. Je na ně možno pravidelně nebo jednorázově ukládat přebytek z běžného účtu a získat vyšší úrokovou sazbu. Jde u nich o obdobu vkladu termínovaného. U některých bank však spořící účty nabízejí více služeb. Tak například jedna z bank umožní pružně nastavovat limit převodu z běžného účtu. To vyhovuje zejména lidem, kteří mají pohyblivé příjmy a výdaje a nemohou přesně předvídat, kolik každý měsíc ušetří. Jiná banka zase umožní ze spořícího účtu provádět jednorázové platby. To se hodí klientům, kteří nedokážou přesně řídit své finanční toky a na poslední chvíli nemají třeba z čeho zaplatit účet za telefon. Další banka má zase konto bez jakékoli výpovědní lhůty a majitel s ním může denně libovolně disponovat. Rozdíly úroků u konkrétního vkladu na vkladní knížku, termínovaný vklad a spořící účet nejsou velké, a proto je lepší vybírat si produkt podle komfortu služeb. Když peníze nestačí, což se může stát před výplatou v každé rodině, nedá se na většinu spořících účtů sáhnout před termínem. Pak se musí třeba kvůli malé částce, kterou právě potřebujeme, vypovědět celý vklad. Ale různé banky nabízejí různé možnosti. Někde může klient nejen automaticky převádět přebytky běžného účtu na spořící, ale ze spořícího účtu zase doplnit stav na běžném účtu. Nebo banka nabídne možnost přečerpat běžný účet do minusu. Někde není konto vázáno na běžný účet a tím se liší od ostatních spořících účtů. To znamená, že si ho mohou založit třeba i lidé, kterým sice depozitní produkty banky nevyhovují, ale se službami běžného účtu jsou spokojeni. Na toto konto lze kdykoli bezhotovostně přikládat nebo z něj čerpat.

Růst mezd

4. srpna 2007 v 13:58 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Růst mezd a počet zaměstnanců jsou vždycky spojité nádoby. Přitom zaměstnanci jsou drazí a budou ještě dražší, mají-li se jejich mzdy postupně srovnávat s úrovní v Evropské unii. Odboráři a na druhé straně vedení podniků musí sladit své názory a požadavky. Mzdové vyjednávání by však mělo být prozíravé. Mělo by vždycky korespondovat s výší inflace. Při vyjednávání zastupují zájmy zaměstnanců odbory. Dnes už mnoho zaměstnanců na rozdíl od dob minulých dobře ví, k čemu jsou dobré. Odbory bojují nejen o platy a nadstandardní výhody, ale také proti propuštění, a když už není zbytí, pak vyjednávají o co největší odstupné pro propuštěné zaměstnance. O celostátní dohodě si odboráři mohou nechat jenom zdát. Jednoznačným trendem je, že pokud je podnik v hospodářských potížích, mzdy s odkazem na tento fakt zvyšovat nechce. Pokud je podnik ziskový, tak se vedení odvolává na inflaci, propouštění apod. Nesporné je, že problém konkurenceschopnosti se dnes stává v průmyslu tím hlavním pro přežití, takže podnik, který by řešil mzdové vyjednávání v ostrém rozporu se svou situací, zadělával by si na velké potíže. Mnoho podniků ale snahu o konkurenceschopnost zužuje na snižování nákladů včetně mzdových, alby pak mohly své produkty prodávat za nižší ceny. Perspektivnější však je zaměřit se na co nejvyšší technickou a technologickou vyspělost a kvalitu produkce. To ovšem nekoresponduje s častým požadavkem odborářů, aby se mzdy zvyšovaly v podniku každému stejně. Ne vždy se také odboráři shodnou s vedením na hodnocení situace podniku. I proto přišli v nedávné době do módy zprostředkovatelé. Pokud plán čerpá z pravdivých údajů, tak by vlastně zprostředkovatel měl obvykle dát za pravdu odborářům. Firma vždy plánuje značný růst tržeb, avšak její zisky by neměly jít na úkor zaměstnanců. V poslední době se množí i případy firem v ekonomických potížích, které by chtěly, aby zaměstnanci přistoupili na dočasné snížení platů. Těm je možno doporučit, aby součástí případné dohody byl i splátkový kalendář, v němž se podnik zaváže záporný rozdíl vyrovnat. Ve vývoji mezd jsou velké regionální rozdíly. V naší republice je všeobecným trendem ústup od vyplácení třináctého a čtrnáctého platu a nahrazují je různé systémy vyplácení odměn v závislosti na hospodářských výsledcích. I jiné zaměstnanecké výhody nabývají na důležitosti. Mnohde částečně kompenzují pomalejší tempo růstu mezd. Jde především o příspěvek na penzijní a životní pojištění. Odboráři dokonce někdy dostávají na vybranou. Mají zvolit zvýšení mezd, ale přitom snížení zaměstnaneckých výhod, nebo naopak.

Kancelář budoucnosti

4. srpna 2007 v 13:57 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Nikdo neví, v jakém prostoru budeme pracovat za deset dvacet let. Zatím pokračuje trend otevřených kanceláří, zvětšují se společné prostory, pracovní místa se zmenšují. Kanceláře se jednou mohou změnit v interaktivní kavárny. Hned u vchodu si odkládáme kabát, sedáte si ke kulatému stolku se čtyřmi židlemi a objednáváte si espreso. V pozadí hraje tlumená hudba. Na stěně, která je pokryta velkoplošnými obrazovkami, blikají termíny nebližších schůzek a úkolů, které musíte v daném pořadí splnit. I tak by to mohlo vypadat. I když jsou tzv. open office, tedy otevřené kanceláře, staré desítky let, v poslední době jsou bezesporu dost populární. Stěhovat třeba i několik desítek zaměstnanců do jedné místnosti je finančně úspornější, snadněji se propojí, výpočení technika a zrychlí se spolupráce v týmu. Otevřená kancelář je vhodná tam, kde je třeba rychlá výměna informací. V případě, že pracujete samostatně, například zadáváte data do počítače, není shromáždění do velké místnosti ideální. Pracovníci se hůře soustředí, mohou dělat více chyb. Otevřené kanceláře poskytují manažerům lepší přehled o všem, co se ve firmě děje a také s jakým nasazením plní zaměstnanci úkoly. Ti vidí, jak pracují ostatní, a tím se tak trochu navzájem kontrolují. To je podporuje, aby se při práci více snažili. Obtížně si však na otevřenou kancelář bude zvykat například klasický účetní, který musí být přesný a soustředěný. Pro takové lidi bývá důležité, aby mohli mít na své pracovní prostředí sami vliv. Hůře se totiž přizpůsobují množství kolegů a hluku. Myšlenka velkoplošné kanceláře nevznikla proto, aby se na malou plochu vtěsnalo co nejvíc lidí. Každý zaměstnanec by měl mít naopak co nejlepší prostředí k práci. Základními parametry při vytváření kanceláře je akustika, příjemné vytápění, vhodný výběr barev a podobně. Podle většiny odborníků přinese kancelář budoucnosti další zmenšování pracovních míst. Hlavně proto, že pokročilé technologie dají pracovníkům větší svobodu a nebudou je nutit, aby trávili většinu času za jedním stolem. Kancelář bude jen jakousi základnou. Jestliže před několika lety zabíralo jedno pracovní místo asi tři metry čtvereční celkové pracovní plochy, dnes už to jsou jenom dva metry a zmenšování bude dál pokračovat. Za posledních patnáct let se způsob práce v kancelářích změnil a s ním také požadavky na nábytek. zatímco se dříve vytvářela velká pracoviště ve tvaru písmena L, kdy počítač byl umístěn v rohu, dnes nejsou tak velké prostory dík plochým monitorům potřeba. Zejména technologický vývoj mění kanceláře i v jiných oblastech.

Penzijní připojištění

4. srpna 2007 v 13:55 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Všem našim občanům je dnes jasné, že spokojený život v důchodu si musí zajistit tak, že nebudou spoléhat jenom na státní penzi, ale že si musí budoucí situaci vylepšit penzijním připojištěním, to je pravidelným spořením. V dnešní době je již systém státních penzí nastaven tak, že při odchodu do důchodu příjem občana velmi prudce klesá. To platí především o těch, kteří mají vyšší příjmy, určitě se to ale dotkne i těch, kteří vydělávají jen průměrně. Jejich příjem totiž ze dne na den klesne o třetinu, to znamená o několik tisíc korun měsíčně. Jediným způsobem, jak se bránit, je naspořit si v letech aktivní práce. Jednou z možných cest je penzijní připojištění. Jeho účastník si každý měsíc spoří předem dohodnutou částku, ke které dostává v současné době ještě státní příspěvek a na víc jednou ročně podíl na výnosech ze svěřených peněz. Penzijní fondy je investují do dluhopisů, akcií nebo do nemovitostí a jiných aktiv s cílem dosáhnout co nejvyššího výnosu pro účastníky. Současně se však musí řídit pravidly stanovenými zákonem, aby míra rizika plynoucí z investování nebyla příliš vysoká a aby účastníci nemohli o svoje peníze přijít špatným investičním rozhodnutím. Aby stát své občany přiměl střádat do penzijních fondů co nejvíce, poskytuje na vklady účastníků nejen státní příspěvek, ale i výhody při placení daní. Výsledků tohoto spoření může být několik. Pokud občan spoří minimálně pět let a je mu šedesát a více, může si vybrat mezi penzí a vyrovnáním jednorázovým. Penze mu bude vyplácena každý měsíc až do smrti. Pokud si zvolí tuto variantu, musí si k ní zvolit i tak zvanou pozůstalostní penzi. Pokud by ji totiž neměl sjednánu, zůstal by po jeho smrti zbytek jeho peněz ve fondu a příbuzní by je nemohli dostat. V opačném případě však mohou ti, které určí za příjemce pozůstalostní penze, dostávat část jeho penze. Alternativou může být jednorázové vyrovnání. V takovém případě po splnění podmínek, což dosud bylo dosažení šedesáti let věku a pěti let spoření, dostane pojištěnec vyplaceny všechny peníze, které u penzijního fondu má. V případě, že nesplní některou z uvedených podmínek pro nárok na penzi, může z penzijního fondu získat výluhovou penzi neboli odbytné. Na takovou penzi má nárok tehdy, pokud si spoří již minimálně patnáct let. Kromě vlastních příspěvků občanovi může penzijně spořit i zaměstnavatel. Pro něj to má výhodu v tom, že tím může zaměstnanci přidat, aniž by tyto peníze musel vybírat z čistého zisku, a navíc z nich nemusí za zaměstnance platit ani zdravotní a sociální pojištění, což je víc než třetina mzdy.

Multikina mění tradici

4. srpna 2007 v 13:35 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Stoletá tradice jednosálových biografů v Praze pomalu zaniká. Klasická kina nahrazují stále častěji novodobé multiplexy. A jejich počet v metropoli neustále narůstá. V současné době je na území hlavního města dohromady dvanáct multikin. Tedy zhruba stejně jako je těch tradičních biografů, kterých je dnes třináct. A to jich ještě v roce tisíc devět set osmdesát devět promítalo v Praze celkem padesát sedm. Podle slov zástupce společnosti CinemArt je ale trh s kiny v Praze přesycen, jejich počet by se měl zastavit tak na pěti či šesti. Podobný názor zastává rovněž zástupce pronajímatele budoucího komplexu Palladium na náměstí Republiky. Říká, že počet multikin je v Praze dostatečný, proto o výstavě multikina v Palladiu ani neuvažovali. Ačkoliv většina premiér míří právě do multiplexů, přednostní právo tato kina nemají. Hlavní důvod, proč je distributoři před malými biografy upřednostňují, je vysoký počet sálů. Ten totiž umožňuje promítat premiérový film třeba i pětkrát denně. Tradiční kina si nemůžou dovolit promítat jeden film tak často. V současné záplavě filmů to technicky ani není možné, protože ročně se uskuteční přes dvě stě premiér. Malá kina tak často čekají na projekce nových filmů i několik týdnů. Jak ale uvádí ředitel filmové distribuce Falkon Jan Bradač, podobný nepoměr existoval také v minulých letech. Kdysi šly premiéry také nejprve do kina na Václavském náměstí a teprve pak na okraje města. Dnes jdou první projekce zase do multikin. Primární je zájem diváka a ten v současné době zcela evidentně upřednostňuje multikina. Podle výzkumu Ave marketingu jim ve svém volném čase dává přednost téměř polovina Pražanů. Je proto logické, že distributoři dávají premiérové projekce právě tam. Jednou z dalších příčin, které způsobily postupný zánik malých biografů, jsou nerovné obchodní podmínky a zejména výše ceny za premiéru. Zatímco klasické kinosály jsou nuceny zaplatit polovinu výdělku distributorovi, procentní podíl pro multikina je nižší. Hlavní důvod je vysoký počet repríz, který si jednosálová kina v žádném případě nemohou dovolit. To je také důvod, proč je multiplexy v konečném součtu výrazně přeplatí. S přicházejícími nákupními a zábavními centry vznikla nová móda. Chodit do kina se totiž stalo nedílnou součástí celodenních návštěv oněch nákupních center. Lidé si tak zajdou podívat se po obchodech, a když jsou unaveni nabídkou těch nejrozmanitějších druhů zboží či služeb, koupí si popcorn, kolu a jdou si odpočinout u filmu. Zdá se tedy, že tradičnímu kinu náročného diváka tak povážlivě zvoní hrana.

Jára Cimrman

4. srpna 2007 v 13:34 | Silencia |  Zajímavosti a zjištění
Díky matrikáři vídeňské farnosti, který prováděl většinu zápisů ve stavu opilosti, nelze dodnes s jistotou říci, kdy přesně se Jára narodil. Když dnes přehlížíme obrovské dílo, které tento duchovní titán nepozorovaně vytvořil, stojíme před otázkou, jak si jeho genialitu vysvětlit. Jako jednu z hlavních příčin jeho bezbřehé tvůrčí invence vidíme to, že Jára Cimrman neprodělal období puberty, která jak známo, odvádí myšlenkovou energii nežádoucími směry. Cimrmanovi rodiče před svým synkem až do jeho patnácti let tajili, že je chlapcem, aby donosil šatstvo po své starší sestře Luise. Když mu pak zlomyslné spolužačky na dívčí škole prozradily, že není dívkou, měl Cimrman pubertu za sebou. Po první světové válce již zcela zapadlý velikán prožil život světoběžníka. Na samém prahu duševního rozletu ho šťastná náhoda seznamuje se Sigmundem Freudem, který zažehl v jeho citlivé duši jiskřičky vzpoury. Nedlouho po setkání odkládá Cimrman u oběda lžíci s nenáviděnou krupicovou kaší a odchází jako sedmi- až dvaačtyřicetiletý z domova. Od této chvíle nacházíme jeho stopy na nesčetných místech téměř všech světových kontinentů: reformuje haličské školství, americké vládě překládá projekt Panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery, v těžkých podmínkách Alp zavádí funkci porodního dědka, na útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků mine severní půl o pouhých sedm metr, ve Vídni zakládá kriminalistickou, hudební a baletní školu. Jakkoliv měl Jára Cimrman neklidnou krev, vždy se rád vracel domů, do Čech. Vlastenectví je nejvýraznějším rysem jeho osobnosti. Pro ně trpěl v habsburských žalářích, kvůli němu se naučil téměř plynně česky. V Čechách dosahuje Cimrmanovo životní dílo vrcholu. Jako kočovný dentista prochází snad všemi zákoutími naší vlasti. Český lid ochotně otevírá ústa a svěřuje se mu se všemi svými starostmi a trampotami. Z toho pak Cimrman těží látku pro své nesmrtelné divadelní hry. Jedná se o dramata takové umělecké síly, že ani nemohla být svými součastníky pochopena. Když se pak po mnoha desetiletích zaskvěla na scéně, celá řada literárních badatelů začala o Cimrmanově existenci pochybovat. Ale který z našich soudobých spisovatelů by byl vůbec schopen dílo takové velikosti vytvořit? To by se museli spojit nejméně dva alespoň průměrně geniální autoři. Ale ať je to jakkoli, díla, pod nimiž je Jára Cimrman podepsán, patří k vrcholům světové dramatické tvorby. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Vrátila jsem se

2. srpna 2007 v 22:10 | Silencia |  News
Vrátila jsem se z tábora. Už 28.7. jenže jsem byla pár dní trošku mimo z toho časového rozdílu :-D .....
Normálně to tam bylo báááááječný!!! Letos se tam sešli samý zlatíčka.... Mám je strašně moc ráda. Na tom táboře je to všechno takový jiný. Takový opravdový! Fakt... Strašně krásný. Nepotřebuješ k životu nic! Jen vodu, jídlo, spacák a kamarády.... Všichni jsou tam tak hodní a strašně kamarádští. Nikdo by ti neudělal žádnej podraz, protože tam se to nehodí. To tam nepatří. Nikdo nic neřeší, všechno je v naprostý pohodě. Miluju to! Už se mooooooooc těšim na příští rok.... už aby to tu bylo. Strašně mi chybí. .. Straaaaaaašně moc se mi stejská. Chtěla bych je zase všechny vidět. Byli všichni suprový! :-*

Jedna krizová hádanka

2. srpna 2007 v 21:11 | Silencia |  Co jsem našla v počítači..
Šoféruješ auto a udržuješ konstantní rychlost. Po tvý pravý straně je sráz, nalevo od tebe je obrovské hasičské auto a udržuje stejnou rychlost jako ty. Před tebou cválá kůň, který je evidentně větší než tvoje auto, s kovbojem na zádech a tak ho nemůžeš předjet. Za tebou tě pronásleduje vrtulník letící na úrovni terénu. Kůň a vrtulník mají přesně tvoji rychlost.

Co uděláš,aby ses bezpečně dostal z této situace? Dobře si to promysli!
(řešení dole)
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
# # # # # # # # # # >
Sesedneš kurva z kolotoče a půjdeš dělat něco užitečnějšího!!!